Čestná vstupenka na zborovské slavnosti z roku 1937

Přibližná doba čtení: min.

28.06.2022 Martin Marek Historie

Před časem jsem na procházel seznam položek aukčního katalogu jedné pobočky ČNS. Upoutala mě nabídka na exemplář čestné vstupenky na Zborovské oslavy v roce 1937 v České Skalici. Podařilo se mi jí vydražit. Můj sbírkový materiál obohatil o kus historie našeho vojenství. Vítězný boj našich dobrovolníků na východní frontě v roce 1917 se stal důležitým milníkem pro naši novodobou státnost, a především pro armádu vzniknuvší Republiky Československé. Bez nadsázky lze říct, že Zborov patřil k významným pilířem bojových tradic ČS vojska. Byl pravidelně připomínán. Vždy se jednalo o společenskou událost celostátního rozsahu s účastí mnoha lidí. V roce 1937 měly oslavy Zborova zásadnější podtext než v předchozích letech. Kromě kulatin – dvacet let – panovala v republice úplně jiná atmosféra. Stát se připravoval na osudový boj o svoji existenci. Zatím co armáda pracovala na svém posílení, propaganda nezahálela. Popularizovala brannou moc státu a snažila se posilovat odhodlání občanů k boji. Symboly, jako Zborov, v tom hrály neopomenutelnou roli. To se přirozeně promítlo do tradičních oslav. Měly velmi silný akcent.

Snímek z rekonstrukce zborovské bitvy u příležitosti stoletého výročí v Milovicích (1)

Vstupenka na výroční oslavy bitvy u Zborova konané v České Skalici je vyšitá nití modré barvy do proužku z hedvábí o rozměrech 10x5 cm. Vévodí jí sdružený znak odboje, respektive ČSOL, doprovázen nápisy. Nad znakem je uvedeno „ČESTNÁ VSTUPENKA”. . Pod ním pak „ZBOROVSKÉ OSLAVY 1917-1937 ČESKÁ SKALICE”. Už to samo o sobě dává tušit, komu byla určena. Mohl to být významný host, válečný veterán nebo jiná důležitá osobnost tehdejšího společenského života.

Přední strana čestné vstupenky (2)

Zadní strana čestné vstupenky (3)

Na okraji nad znakem je vidět několik otvorů. Naznačují, že vstupenku mohla mít konkrétní osoba přišpendlenou (nebo přišitou) na oděvu. Jiné exempláře na trhu se starožitnostmi mají v horní části zavírací špendlík. Z toho lze usoudit, že zmiňované dírky jsou pozůstatkem tunýlku pro špendlík. Dlouhá léta od jejího vzniku a opravdu jemný materiál podkladu jsou příčinou, proč vstupenka nese stopy poškození, včetně trhliny v horní části legionářského znaku. Podobné vstupenky vznikaly u příležitosti zborovských oslav i na jiných místech. Například v Protivíně měli barevnou výšivku s bustou legionáře a mapou republiky.

Detail otvorů na horním okraji vstupenky (4)

Průběh zborovských oslav 1937 v České Skalici máme poměrně dobře zdokumentovaný skrze brožuru, kterou vydala ve spolupráci s dalšími spolky místní jednota ČSOL. Díky tomu víme, že kromě orgánů státní správy – městská rada Č. Skalice, okresního hejtmanství a dalších – oslavy zaštítil tehdejší velitel 4.pěší divize a budoucí hrdina pražského povstání, divisní generál Karel Kutlvašr.

Pamětní deska generála Karla Kutlvašra na oční zdi Nuselské radnice v Praze (5)

Výročí bitvy, tj. 2.7, vycházelo na pátek. Většina slavností se proto odehrávala v sobotu a neděli (3-4.7.1937), nicméně již v pátek program odstartoval instalací pamětní desky místnímu rodáku Rudolfu Procházkovi na českoskalickou měšťanskou školu pro chlapce. R. Procházka se zúčastnil bojů u Zborova jako střelec 3.roty prvního střeleckého pluku Mistra Jana Husi. Byl těžce raněn načež svým zraněním podlehl v polní nemocnici v Cecové, kde odpočívá ve společném hrobě s dalšími padlými. Sobotní program začínal až večer, a to promenádním koncertem městské hudby a divadelním představením v sokolovně na téma legionářského života. Neděli odstartoval hudební budíček už v šest ráno. Následoval průvod, návštěvy pomníků, slavnostní odhalení desky na měšťanské škole. Po krátkém odpočinku, k němuž zahrála hudební četa Národní gardy 44 z Náchoda, došlo k seřazení oblíbeného alegorického průvodu. O půl druhé vyrazil do města. Zastavil se u památníku spisovatelky Boženy Němcové, kde byly položeny květiny. Následovalo vztyčení státní vlajky u místní Sokolovny. Závěr patřil nácviku civilní protiletecké ochrany (CPO), což svým způsobem podtrhává kontext doby – přípravu státu na očekávaný válečný konflikt. Po vyčerpání oficiálního rozvrhu akcí čekala na účastníky lidová veselice, kde k tanci i poslechu vyhrával celý orchestr náchodské Národní gardy 44. Program byl bohatý. Na jeho realizaci se kromě místní jednoty ČSOL podílela řada dalších organizací. Pro příklad uvádím Odbočku čs. domobrany z Itálie a samozřejmě Sokol.