Den veteránů 2020 na jižním Plzeňsku

Přibližná doba čtení: min.

12.11.2020 Martin Marek Společnost

Den veteránů je pro mě každý rok příležitost, jak vyjádřit skromnou formou vzpomínku na ty, kdo prošli nástrahami válečných let a mnozí obětovali to nejcennější. Svůj život. Jako člen plzeňské jednoty ČSOL navštěvuji vojenské památníky i hroby v okolí mého bydliště. Z minulých let vím, že základem úspěchu je dobrá příprava. Proto jsem nenechal nic náhodě. Protože mám dobré zkušenosti z e-shopem Česká trikolóra (nezaměňovat s politickou stranou), začaly mé přípravy objednávkou tematického zboží. Konkrétně hotových věnců a samostatných vlčích máků se stužkami v našich národních barvách. Věnce dorazily každý v ochranném obalu.

vet_2020_1

Věnce připravené k odjezdu na vzpomínkový okruh

Samotné vlčí máky jsem pomocí tavné pistole připevnil na běžné hřbitovní svíce ve skle. Velmi jednoduché. Cenově přijatelné a na zhotovení nenáročné.

vet_2020_2

Díly před kompletací

vet_2020_3

Výsledek chvilkové práce

S manželkou jsme naložili vše do auta a vyrazili na cestu. První zastávkou se stal památník válečných obětí před obecním úřadem ve Štěnovicích. Ten v sobě pojímá neštěstí dvou válečných konfliktů dvacátého století.

vet_2020_4

Před památníkem

vet_2020_5

Položení věnce

Pod sochou lva z masivního bronzu je deska se jmény čtyřiceti štenovických mužů, kteří se nevrátili z front velké války. V jejich sousedství se nachází připomenutí na československého letce, stíhacího pilota, účastníka obrany Polska, Francie a Bitvy o Británii, plukovníka in memoriam Oldřicha Kestlera. Jeho mladý život vyhasl v roce 1941 na nebi hrdého Albionu (psal jsem ZDE). Poslední deska na památníku nese jména židovských spoluobčanů jejich životy ukončila nacistická vyhlazovací mašinerie. Obec u památníku vyvěsila státní vlajku, což je gesto podtrhující důstojnost daného dne.

vet_2020_6

Květina a věnec pod památníkem

vet_2020_7

Pohled na celý památník

Další na řadě byl štěnovický hřbitov. Nejprve jsme s manželkou zapálili svíci u hrobu Nikolaje Martynova, který jako příslušník AČR položil život na misi v Afgánistánu v roce 2007. Snad symbolicky odpočívá v hrobě rodiny Kestlerových, když je se stíhačem Oldřichem Kestlerem provázán příbuzenským vztahem.

vet_2020_8

Hrob Nikolaje Martynova

Tři svíce jsme věnovali bratrům legionářům. Nejprve Josefu Trojanovi. Do války odešel s 35.pěším plukem Rakousko-Uherské armády. V roce 1915 byl zajat v Karpatech, načež se v den zborovské bitvy, tj. 2.7.1917 stal legionářem. Sloužil u 6.střeleckého pluku.

vet_2020_9

Hrob Josefa Trojana

Následně Václavu Kankrlíkovi. Podobně jako Josef Trojan i on rukoval k pětatřicátému do Plzně. Do zajetí upadl v roce 1916 aby se později stal příslušníkem 8.střeleckého pluku.

Hrob Václava Kankrlíka se sdruženým znakem legií

Hrob Václava Kankrlíka se sdruženým znakem legií

Poslední svíčku ve Štěnovicích jsem umístil na hrob Josefa Rozínka. Jeho postava je poněkud obestřena tajemstvím. Dle veřejně dostupných informací místní kronikářky měl sloužit jako dobrovolník na Rusi. Nicméně v databázi legionářů se vyskytuje pouze jeden Josef Rozínek s rokem narození 1895. Narodil se v okrese Rychnov nad Kněžnou. Též mramorový znak na pomníku je zcela jiný, než je u bratrů legionářů obvyklé. Nezpochybnitelně odkazuje svojí formou na znak ozbrojených sil – meč s malým státním znakem R.Č.S. Je možné, že J.Rozínka do Štěnovic zavála další životní pouť. Pokud ano, pak svojí legionářskou cestu prošel v rámci 5. střeleckého pluku.

vet_2020_11

Položení svíce na hrob Josefa Rozínka

Ze Štěnovic vedla naše cesta do nedalekých Útušic. Tamější památník svojí impozantností symbolizuje věčnou památku místních na své padlé. Zde jsem položil malý věneček.

vet_2020_12

Před pomníkem v Útušicích

Protože se na místě nacházela svíce ještě z letního výročí zborovské bitvy, vyměnili jsme v ní náplň a zanechali za sebou blikající plamínek.

vet_2020_13

Zátiší s vlčími máky a svíčkou

Následoval přejezd do obce Čižice. Památník padlých shlíží ze svahu na silnici vedoucí ze Štěnovic do Předenic. Zde jsem zanechal věneček s vlčími máky. Jedno prázdné tělo svíce rozzářil plamínek nové náplně. Po pár minutách a zdolání kluzkého svahu jsme vyrazili dál.

vet_2020_14

Pokládání věnečku s vlčími máky u pomníku v Čižicích

Nad Čižicemi se rozkládá Štenovický Borek. Hned na jeho začátku najdeme sice skromnější, ale stejně důstojný památník padlým. Umístili jsme svíci s vlčím mákem a použili novou náplň u jedné z vyhořelých svící. O pomník se někdo pravidelně stará, což bylo vidět na elektrických svíčkách.

vet_2020_15

Památník ve Štěnovickém Borku s hořícími svícemi

Obdobný scénář se opakoval také na poslední zastávce, v Losiné. Před památníkem opět stála svíce, kterou jsme tam rozsvítili v červenci. Po výměně náplně došlo k položení věnečku s vlčími máky a tím byl úkol pro tentokrát dokončen.

vet_2020_16

Památník v Losiné

Celá akce trvala i s přejezdy hodinu a půl. Navštívili jsme pět památníků a čtyři hroby. Investice několika stovek v kombinaci s trochou času přinesla hmatatelnější efekt než lajkování na sociálních sítích. Příští rok se na uvedená místa vrátíme k důstojnému uctění našich padlých.

vet_2020_17

Mapa vzpomínkového okruhu

Fotografie:

Martin Marek

Odkazy:

https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/2001-stenovice/ https://www.ceskatrikolora.cz/


Tagy:

Československá obec legionářská Československé legie ČSOL Den veteránů Oldřich Kestler Společnost Štěnovice Veteráni

Podobné články:

  • follow us in feedly