Stříbrná mince – První Čechoslovák ve vesmíru

Přibližná doba čtení: min.

28.02.2024 Martin Marek Numismatika

Od památného letu Jurije Gagarina v dubnu 1961 se hvězdní kapitáni rekrutovali pouze ze světových velmocí – Sovětského svazu a USA. O sedmnáct let později přišla změna. Tehdejší Československo bylo třetí zemí, jejíž občan cestoval do vesmíru. Druhého března odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Sojuz 28, na jejíž palubě byl kromě sovětského kosmonauta Alexeje Gubareva také Čechoslovák – Vladimír Remek. Tato událost významně rezonovala celou tehdejší společností. Navzdory diskusím o odpustku za srpen šedesát osm, spekulacím o výběru kandidáta i propagandistickému využití režimem, byli lidé hrdí na svého kosmonauta. Vladimír Remek jím zůstává téměř pět dekád od svého letu. Za tu dobu žádný jiný občan z dnešního Česka do vesmíru neletěl. Náš jediný kosmonaut se dočkal řady uměleckých děl, připomínající jeho cestu za hranici zemské atmosféry. Ražby z drahých kovů nevyjímaje.

Koláž předmětů s tématem letu V.Remka z mojí sbírky (1)

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích v rodině generála letectva, která byla opravdu československá – otec Slovák, matka Češka. V roce 1966 dokončil studium na dvanáctileté škole v Čáslavi. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích. Po dokončení školy nastoupil k leteckému útvaru do Žatce, ale po měsíci byl přeložen k 1. Zvolenskému leteckému stíhacímu pluku do Českých Budějovic, vyzbrojenému tehdy páteřními stroji ČS letectva, MiGy 21. V letech 1972 až 1976 studoval na sovětské vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy. V témže roce ho pozvali na lékařskou prohlídku pro kandidáty letu do vesmíru. Opravdu důkladným sítem prošli z osmdesáti československých letců jen čtyři – Remek, Pelčák, Klíma a Vondroušek. Kosmonautem se z oné čtveřice stal právě Vladimír Remek. Po své kosmické misi působil v řadě vojenských i politických funkcích. Jako voják z povolání byl už od roku 1967 členem KSČ. Mimo jiné se angažoval ve Svazu československo-sovětského přátelství. V roce 1985 zahájil studium na Vojenské akademii Generálního štábu v Moskvě, absolvoval ji o tři roky později. Následující dva roky sloužil v Brně ve funkci zástupce velitele 2. divize PVOS (protivzdušné obrany státu). Poté pracoval na vedoucí pozici v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Pět let po změně politických poměrů odešel do zálohy v hodnosti plukovníka. Zároveň ukončil své muzejní působení. Další životní dráhu spojil Vladimír Remek s obchodem a politikou. V roce 2004 získal mandát poslance za KSČM v Evropském parlamentu. Vrcholem jeho kariéry se stal post velvyslance v Ruské Federaci, který zastával mezi lety 2014 a 2018. Remek je podruhé ženatý, z obou manželství má jednu dceru. Kuriozní příhodu zažil v roce 2001, když cestoval na palubě salonní verze vrtulníku Mi-8 společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem. Vrtulníku vysadily v průběhu přistávacího manévru oba motory a stroj následně havaroval. Díky nízké výšce naštěstí nikdo nepřišel o život. Na závěr uveďme, že Vladimír Remek obdržel řadu československých, českých a sovětských ocenění. Například v éře socialismu ta úplně nejvyšší – Hrdina Československé socialistické republiky a Hrdina Sovětského svazu. Za existence ČSSR mu byl propůjčen tehdejším prezidentem republiky Gustávem Husákem čestný titul Letec-kosmonaut ČSSR. Je jediným nositelem tohoto titulu v historii. Prezident Zeman mu udělil nejvyšší české vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy, a to za významné proslavení vlasti v zahraničí. Jeho jméno dostala planetka číslo 2552.

Vladimír Remek v roce 2018 (2)

Po nástupu do programu kosmických letů začal Remkovi několikaměsíční tvrdý výcvik. V jeho průběhu ho čekalo několik náročných testů. Jako příklad uveďme centrifugu pro simulaci přetížení a tlakovou komoru. Právě tlaková komora přinesla budoucímu kosmonautovi největší výzvu. Test nezvládl. Pravděpodobně to bylo následkem prodělaného nachlazení. Jednalo se o značnou komplikaci na jeho cestě ke hvězdám. Opakovaným testem však prošel. Společně s Remkem trénoval druhý člen posádky – Alexej Gubarev. Další dvojici tvořili Oldřich Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem. Rozhodnutí, kdo bude hlavní a kdo záložní posádkou pro kosmickou loď Sojuz 28 učinilo vedení ČSSR několik dnů před startem. Volba padla na Remka s Gubarevem. Pelčák a Rukavišnikov zůstali na zemi. Start byl stanoven na 25.únor 1978 – výročí převzetí moci komunisty v Československu. Nicméně nastaly určité technické problémy, které posunuly datum až na 2. března 1978. V tento den proběhlo všechno v pořádku a raketa s československým kosmonautem zamířila z kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu ke hvězdám. Po navedení na oběžnou dráhu pomocí vlastních motorických manévrů zamířil Sojuz 28 k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Tato fáze trvala zhruba den. Tam byli Remek s Gubarevem přivítáni její posádkou, kterou v té době tvořil Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Následující týden ve vesmíru se Vladimír Remek stal objektem zájmu československých sdělovacích prostředků. Čtvrtého března dokonce proběhla první česká reportáž z oběžné dráhy. Kromě toho intenzivně pracoval na několika experimentech, připravených pro daný let československými vědci. Na palubě stanice Saljut Remek strávil celkem šest dní, 17 hodin a 14 minut. 10.3.1978 se Gubarev s Remkem přemístili v ranních hodinách zpět do své kosmické lodě Sojuz 28. Po odpojení od stanice zahájili sestup do atmosféry. Kabina s posádkou přistála asi 310 km západně od Celinogradu v Kazachstánu. Po úspěšném vyzvednutí byli kosmonauti dopraveni vrtulníky do blízkého Arkalyku a odtud se letadlem vrátili do hotelu Kosmonaut na Bajkonuru. Do Prahy dorazil Remek společně s Alexejem Gubarevem a sovětskými kosmonauty ze Saljutu 6 – Grečkem a Romaňenkem. Čekalo je triumfální přivítání.

Remek s Gubarevem před startem Sojuzu 28 (3)

V březnu 2023 vydala Česká mincovna (ČM) nový počin věnovaný letu Vladimíra Remka do vesmíru ve své edici Mléčná dráha. V té vyšel například legendární Sputnik 1 (psal jsem ZDE). Pojmenování je jasně vypovídající – Stříbrná mince Mléčná dráha – První Čechoslovák ve vesmíru proof. Averz je v tomto případě věnován emitentovi mince, tedy tichomořskému ostrovu Niue, který České mincovně poskytuje licenci k ražbě vlastních pamětních mincí. Kromě státního znaku tam najdeme nominální hodnotou - 1 DOLLAR (NZD) – a letopočet emise, kterým je rok 2023. To celé doplňuje létající talíř v kombinaci s kruhy, které jsou dle popisu ČM kruhy v obilí. Jejich výskyt je spojován s návštěvami mimozemšťanů na naší planetě. Tento motiv propojuje celou sérii Mléčná dráha. Proč byl vybrán zrovna tento námět je mi trochu záhadou.

Reverz mince (4)

Reverzní stranu mince věnoval medailér ztvárnění portrétu československého kosmonauta ve skafandru. V pozadí je vidět kosmická loď Sojuz 28 připravená na start. Její trup lemuje vyryté jméno našeho kosmonauta – VLADIMÍR REMEK. Kompozici dotvářejí ještě stylizované vesmírné objekty – hvězdy a planety. Na skafandru V.Remka je plasticky vyveden znak programu Interkosmos, přičemž pěticípá hvězda na jeho vrcholu výrazně vystupuje nad povrch víc než zbytek. Uvažuji, zda tím chtěl autor něco naznačit nebo se jedná o čistě umělecké pojetí.

Averz mince (5)

Popisovaná mince nominální hodnoty 1 NZD vyšla v březnu 2023 nákladem 2500 ks. Jejím autorem je Asamat Baltaev, DiS. Parametry jsou běžné pro tyto stříbrné ražby – průměr 37 mm při váze 31,1 g s hranou bez číslování. Materiál je ryzosti 999/1000. Povrchová úprava proof. Jak jsem uvedl, patří do sběratelské série Mléčná dráha. Mince je v plastové kapsli vložené do černé kožené etue včetně příslušného certifikátu pravosti.

Mince v etui s certifikátem včetně ukázky obalu etue z papíru (6)

Zmíněná mince není jediným dílem České Mincovny, věnovaným Vladimíru Remkovi. U příležitosti třicátého výročí od jeho cesty do vesmíru vydala emisi pod názvem Stříbrná medaile 30. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru proof. Autorem byl akademický sochař Jan Lukáš. Rytinu zpracoval Lubomír Lietava. Medaile z ryzího stříbra 999/1000 měla průměr 34 mm při hmotnosti 16 gramů. Na averzu najdeme Vladimíra Remka s příslušnými opisy. V tom směru se podobá minci z roku 2023. Reverz je ovšem daleko více propojený s tématem medaile. Najdeme na něm část zeměkoule nad níž prolétá orbitální stanice Saljut 6 s připojeným Sojuzem 28 (Gubarev/Remek) a Sojuzem 26 (Grečko,Romaněnko). Emise v roce 2008 přinesla rovných 500 ks. Dnes se jedná o obtížně sehnatelný kus.

Stříbrná medaile 30. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru (7)

Cesta Vladimíra Remka do kosmu je stále živým tématem. Při různých příležitostech se mu věnují sdělovací prostředky. Sám kosmonaut je autorem či spoluautorem hned tří knih o jeho vesmírné výpravě. Publicista Milan Codr ho zařadil mezi osobnosti světové kosmonautiky ve svém díle „Sto hvězdných kapitánů“ z roku1982. Remkovu letu se věnoval i legendární časopis ABC. V jedenáctém čísle třiadvacátého ročníku vyšel slepovací model orbitální stanice Saljut 6 s připojenou kosmickou lodí Sojuz 28 a zásobovacím modulem Progress 1. Zmínky o Remkovi můžeme najít v dalších publikacích i učebnicích. Zatím je naším jediným kosmonautem a jak to vypadá, ještě nějakou dobu to tak bude. Je škoda, že se kromě komerčních ražeb zatím nedostal na některou z pamětních mincí ČNB. Třeba se toho jednou dočkáme.