Reportáž: Hangár číslo tři byl otevřen pro veřejnost

Přibližná doba čtení: min.

17.08.2020 Martin Marek Společnost

V sobotu 8. srpna 2020 otevřel spolek Classic Trainers hangár číslo 3 na letišti v Líních u Plzně pro veřejnost. Stalo se tak na pouhý jeden den. Během několika hodin představil létající skvosty i četné výstavní expozice. Nebylo to poprvé. Párkrát za rok je umožněno fanouškům letectví nakouknout, obrazně, pod pokličku, provozovatelům historických strojů. Nejedná se ovšem o žádné vykopávky. Stále létají a svojí výjimečností rozdávají mnoho radosti. Tentokrát měla akce poměrně jasný podtext. Vzpomínku na výročí osmdesáti let od slavné Bitvy o Británii, v níž bojovali spolu s ostatními též letci původem z Československa. Koneckonců několik vystavených letadel provázelo naše letce při jejich službě v Britské RAF. V následujících řádcích Vám za pomoci fotografií přiblížím atmosféru toho výjimečného dne. Bezprostředně po vstupu do hangáru stála po pravé straně ukázka průmyslové zdatnosti našeho státu. Ve východočeské Chocni vznikl lehký letoun Mráz M1D Sokol. Jednalo se o první československou konstrukci po druhé světové válce. Sloužil k výcviku pilotáže, leteckému turismu anebo sportovnímu létání. Obnovené letectvo republiky ho provozovalo rovněž jako spojovací. Exempláři v imatrikulaci SRN zdatně sekundovaly dva zástupci jednostopých vozidel značky Jawa, jako například legendární Jawa 250 Pérák z roku 1951.

Sokol s Jawou Pérákem

Pérák u Sokola doplnila Jawa Pionýr

Představu, jaký je rozdíl mezi motorem pístovým pro vrtulová letadla a proudovým pro tryskové stroje, dala hned další zastávka. Pístový typ byl zastoupen exemplářem dvou hvězdicového motoru sovětské konstrukce Švecov AŠ-82T. Poháněl známá dopravní letadla IL-14 resp. licenční Avie 14. Ve vojenském provedení dával život řadě známých stojů, s nimiž sovětští piloti bojovali proti nacistickému Německu. Pro nás jsou nejpodstatnějším příkladem stíhací Lavočkiny La-5 a La-7. S těmi létali také naši piloti. Vystavený proudový motor pocházel z další ikony sovětské konstrukční školy, stíhačky Mig-21. Kdo by neznal typický tvar křídel tohoto elegána. Sám jsem ho v dětských letech často viděl na obloze naší republiky.

Proudový a pístový letecký motor

Kroky návštěvníků následně směřovaly do rozměrné haly hangáru, kde po obou stranách stála vyrovnaná letadla, oddělená opticky informačními panely, věnovanými válečné cestě našich letců v letech 1939-1945.

Pohled do haly hangáru

Po pravé straně to byly nejprve švýcarský cvičný stroj Pilatus P2-05, následovaný americkým Stinsonem AT 19A Reliant MK III. Tato verze se používala pro pozorovací lety a letecké snímkovaní. V rámci americké pomoci – program „Lend and lease“ - se dostal do Velké Británie. Kus vystavený v Líních je původní vojenská verze v barvách Britského námořnictva. Podle záznamů se jedná o nejstarší létající kus ze své výrobní série. Vyrobili ho v roce 1942 pod číslem 0004.

Stinson AT19A s AT6C Harvard

Hned v sousedství se nacházela jiná legenda původem z USA, AT6C Harvard Mk II. Cvičný letoun původně označený jako Texan, znala velká část našich pilotů sloužících v RAF. Perličkou expozice bylo usazení stroje na podpěry pro potřeby ukázky funkce podvozku. Aby ukázka vůbec mohla proběhnou, musel někdo z organizátorů nastoupit do letounu a použít ruční hydraulické čerpadlo pro nouzové ovládání. Při pumpování se kola trhavě zaklopila do křídel směrem k trupu. Hlasité cvaknutí oznámilo jejich zajištění. Otevření provázelo obdobné cvaknutí. Ovšem pumpování již nebylo potřeba. Kola se uvolněním tlaku v hydraulice vyklopila vlastní vahou. Zde záznam ukázky s originálním zvukem.

Jak si filmaři musí vypomáhat maketami anebo modely, demonstrovala ukázka jiné legendy spojené s naším letectvím. D.H. Mosquito Mk.VI. K vidění byl funkční model a maketa kabiny. Maketa umožňovala pohled do interiéru. Pumy dokládaly, že tento univerzální stroj sloužil mimo jiné jako bombardér.

Model Mosquita

Maketa s otevřeným vstupem a pumou

Piloti z Československa v RAF se za války necvičili jen ve Velké Británii. Občas je výcvik zavedl do vzdálených zemí. Kromě exotických Baham to byla například Kanada. Zde si zalétali na jiné americké legendě, dvouplošníku Boeing B75N1 Stearman.

Dvouplošný elegán za Ameriky

Snad největším lákadlem je vždy a všude stíhačka ladných tvarů s motorem Merlin – proslulý Spitfire. Vystavené provedení v invazní kamufláži – Spitfire Mk.XVI - ten svůj původní už nemá, ale to mu nic na kráse neubírá. Kdo by tohoto fešáka mohl vynechat, že?

Spitfire – Emil Boček o něm mluví jako o kočáru

Střed hangáru vymezovaly informační panely. Jejich obsah mapoval bojovou cestu našich letců v letech druhé světové války. Návštěvník mohl shlédnout boj o Francii, Bitvu o Británii, akce nad okupovanou Evropou i Atlantikem, či někdy opomíjenou roli ve Slovenském Národním Povstání.

Panely s informacemi

Z hangáru se dalo projít do administrativního zázemí, kde své místo našla muzejní expozice. Její záběr se dá nazvat rozhodně jako široký. Věnovaný historii našeho letectva, nicméně neopomněla ani letectvo USA anebo hlavního protivníka na evropské půdě, německou Luftwaffe.

Expozice lákala malé i velké

USAF operovalo též nad Plzeňskem

Expozice samozřejmě nemohla vynechat historii letectví na Plzeňsku. Osvěžila vzpomínky na existující i zaniklá letiště. Podtrhla taktéž význam letců ze západních Čech při jejich působení v zahraničí. Jako velmi zajímavé jsem shledal dobové snímky letišť.

Historie upoutala nejednoho návštěvníka

Vitríny plné informací a modelů

Mezi historií se samozřejmě nemohlo zapomenout ani na nedávnou minulost. Poválečné období bylo k vidění především na fotografiích. Tu nejnovější pak reprezentovala část kokpitu ze stíhačky Mig-21, figurína v typické šedomodré kombinéze s přilbou včetně dýchací masky a vitrína.

Poválečné období ČS letectva

Část kabiny Migu-21

Na celý Mig-21 v podobě, jak sloužil u 5.stíhacího leteckého pluku v Líních se návštěvníci mohli podívat na ploše před hangárem. Stříbrný krasavec dal vyniknou elegantním liniím své konstrukce. Představoval faktický generační protiklad k vrtulovým stojům z útrob budovy.

Mig-21 u nás sloužil několik dekád

V jeho sousedství se nacházely další ikony válečných let. Nejprve dva kusy užitečného soumara na čtyřech kolech známého jako Jeep Willys MB. Jeden v barvách US ARMY. Druhý připomínající jejich nasazení v řadách ČS armády na východní frontě. Podle znaku útočné vozby měl náležet do stavu naší obrněné brigády v SSSR. Za auty se vyjímal cvičný dvouplošník DH 82 Tiger Moth. Na nebe hrdého Albionu se valná většina našich pilotů podívala poprvé právě v jeho kabině.

Populární Jeepy

Cvičný Tiger Moth

Jak to vypadá, když se potká historie ukázala návštěvníkům předválečná ŠKODA 903 SUPERB doprovázená soudobou Fabií. A byl to vskutku velký rozdíl. Civilní model vedle třínápravového vojenského automobilu vypadal menší, než je. Osmdesátiletá devět set trojka je sama osobně unikát. V letech 1940–1942 vzniklo pouhých 42 vozů. Jen tři se dochovaly do dnešních dní.

Fabie sekunduje ŠKODĚ 903 SUPERB

Na podobných akcích nemohou chybět kluby propagující naší vojenskou historii. Československou armádu předmnichovského období předvedl Klub vojenské historie posádkového velitelství Dobřany. Uniformy, výstroj, zbraně i obrazový materiál, to vše dokázalo přitáhnout pozornost všech příchozích.

Zbraně a výstroj dobřanského klubu

Naše letectvo pak připomněl stánek Českých rafáků. Ten najdete na mnoha akcích, které s větší či menší měrou souvisí s historii aviatiky České republiky, respektive Československa. Mnohdy nabízí návštěvníkům doprovodný program ve formě scének nebo vystoupení. A rozhodně to není jen mužská záležitost.

Stánek rafáků přišel navštívit snad úplně každý

Expozice rafáků byla rozdělena na část věnovanou letem první republiky a dále na bojovou nasazení ČS letců v bojích na západní frontě. RAF patřilo samozřejmě k dominantnímu tématu, vždyť v jeho řadách strávili nejvíce času. Nejvíce jich pod britskou vlajkou padlo. Nejvíce se také dočkalo konečné porážky nacismu a obnovení republiky.